Počátkem prázdnin mnozí lidé začínají více sportovat, což jako zdravotník moc chválím. Bohužel se sportem jsou často spojené drobné úrazy. Mezi nejčastější úrazy patří drobné odřeniny (rozbitá kolena, odřené lokty…) a to u malých, ale i větších sportovců.
Během let došlo k vývoji ošetřování ran. Kdysi oblíbený roztok Novikov (zelená štípající vodička) je již dnes na ústupu. Tento roztok byl vyrobený v minulém století v Sovětském svazu lékařem Nikolajem Vasiljevičem Novikovem a ve své době byl jistě jedničkou na trhu. Dnes se jej snažíme již nedoporučovat pro obsah briliantové zeleně, která je potencionálně karcinogenní. Stejně tak se upouští od použití peroxidu vodíku. Pominu-li fakt, že většina pacientů se neřídí datem spotřeby a bez problému použijí exspirovaný přípravek, což v případě peroxidu značí použití čisté vody, na kterou se postupně peroxid mění, tak peroxid se nesmí používat do hlubokých ran a není tedy univerzální dezinfekcí. Jak se ale v celé řadě dezinfekcí vyznat a jak správně ránu ošetřit?
Základ je ránu očistit od nečistot ideálně s mýdlem pod tekoucí vodou. Pokud jsou v ráně přítomné kamínky, je vhodné je odstranit (např. pomocí jemného kartáčku). Po očištění a osušení rány přichází na řadu dezinfekce. Dezinfekce můžeme rozdělit na různé skupiny. Já bych vypíchla dezinfekce na bázi jódu, kterou máme ve formě roztoku či masti. Pro běžné ošetření menších ran se hodí roztok, který se nanese přímo na ránu. Tyto dezinfekce nesmí užívat pacienti alergičtí na jód. Další nevýhodou je žlutá barva, kdy může dojít k ušpinění oděvu. Další skupinou jsou dezinfekce vhodné pro děti, které neštípou, nešpiní a jsou ve spreji. Obsahují například: karboxymethylchitosan, polyhexanid, octenidine nebo cetylpyridinium chlorid. V posledních letech jsou stále oblíbenější dezinfekce s ionizovaným stříbrem. Při aplikaci je vhodné sprej protřepat a přímo aplikovat na ránu, na ráně ulpívá bílý prášek a tvoří ochranný film. Přípravky se stříbrem nejsou vhodné pro děti mladší tří let, kde hrozí riziko vdechnutí prášku.
Další variantou jsou tekuté obvazy, které dezinfikují a současně pomocí filmu chrání ránu před znečištěním. Dají se považovat za moderní roztok Novikov. Tekuté obvazy jsou ve spreji a nebarví. Bohužel plastické obvazy s dimethyletherem při aplikaci štípou. Další variantou je polymer ve spreji, který tvoří na ráně voděodolný film, také současně dezinfikuje a neštípe.
Takto ošetřené drobné rány nepřekrýváme, nezasypáváme a nemažeme preventivně antibiotickou mastí. Tělo vytvoří strup, který ránu chrání, a pod kterým se vytváří nová kůže. Strup tedy nikdy nestrháváme. Pokud se jedná o hlubší či větší ránu, je vhodné použít sterilní krytí společně s mastným tylem (mřížka napuštěná vazelínou), aby se krytí nelepilo na ránu a při převazování nedošlo ke stržení strupu.
Pokud chceme předejít tvorbě jizvy, nebo máme hlubší ránu, volila bych formu vlhkého hojení. Na ránu se po vyčistění aplikuje gel s polymerem, díky kterému rána nezasychá a netvoří se strup. Polymer zabraňuje vniku patogenu do rány a tvoří bariéru. Nanáší se jedenkrát denně v tenké vrstvě a nikdy by neměl zaschnout. Takto ošetřené odřeniny také není nutné překrývat. Pokud se pro překrytí rozhodneme (máme ránu pod oděvem), volíme nesavé krytí, které zamezí vysychání rány.
Závěrem bych chtěla apelovat na používání ochranných pomůcek při sportu (cyklistická helma, chrániče na kolena), které mohou předejít řešení těchto svízelných problémů. Pro strýčka příhodu doporučuju mít v kapesní lékárničce malou dezinfekci.
