Není náhoda, že desáté září je světovým dnem prevence sebevražd. Během podzimu můžeme nejen v lékárně, ale I u svých blízkých pozorovat horší náladu. Obzvlášť se pochmurné počasí podzimu odráží na senzitivních jedincích. Ráda bych vám připomněla, že duševní zdraví je stejně důležité jako správná hladina cholesterolu či krevního tlaku. Pokud máme horečky a bolí nás v krku, nebojíme se zajít za svým lékařem, či se svěřit svému okolí. Pokud nás ale delší dobu trápí špatná nálada, mnozí lidé se to snaží přejít či přehlížet.
Deprese je závažné onemocnění
Kdy je smutek ještě v normě a kdy už se jedná o depresivní poruchu? Smutek je běžná emoce, kterou každý z nás za život několikrát pozná. V dnešní době se nadužívá věta: „Dnes mám depku.“ pro označení špatné nálady, ne však každý smutek je depresí. Depresivní epizodu však za život zažije okolo deseti procent populace. Depresivní porucha se u každého jedince může v počátku onemocnění projevovat různě. Zjednodušeně se jedná o zhoršenou náladu, která trvá déle než dva týdny. Základními projevy jsou: smutek, ztráta zájmu, apatie, pocit prázdnoty, bolest, nízká sebedůvěra a sebeúcta, podrážděnost, hněv, pokles výkonnosti, problémy s pamětí, zhoršení vztahu s blízkými a v krajních případech myšlenky na smrt. Depresivní porucha má různé stupně a ty závažnější vedou k pracovní neschopnosti. Od pandemie nám stále narůstá množství pacientů s tímto onemocněním. Společně s depresí se setkáváme se zvýšeným výskytem úzkosti, která se projevuje neklidem, bušením srdce, problémem se soustředěním, problémy s trávením nebo vyšší únavou.
Deprese je tedy závažné onemocnění, kdy se jedná o nerovnováhu neurotransmiterů nervové soustavy. (Neurotransmitery – jednoduše chemické látky v nervové soustavě a mozku, které zajišťují předávání informací.) Nejznámější neurotransmiter spojovaný s depresí je serotonin, který ovlivňuje většina základních antidepresiv. V dnešním článku se nebudeme zabývat terapií pomocí antidepresiv, i když mají v léčbě tohoto onemocnění nezastupitelné místo a hrají prim. Ráda bych vás navedla, co dělat, pokud na sobě či svém blízkém zpozorujete příznaky deprese.
Nebojte se říct si o pomoc
Základem je se svěřit. Vždycky je lepší, když jsou na problém dva. Pokud nenajdete podporu ve své rodině ani u kamarádů, může být další volbou psychoterapeut. V dnešní době je zcela běžné hledat odbornou pomoct u psychoterapeuta, vždy bychom měli mít na paměti, že správný terapeut by měl mít za sebou terapeutický výcvik. Bohužel z praxe vím, že je velice těžké sehnat terapeuta, který by se vám mohl věnovat akutně. Proto se nebojte obrátit na svého praktického lékaře. Praktičtí lékaři mají největší záchyt depresivní pacientů a nebojím se říct, že zvládají bez problémů nabídnout pomocnou ruku. Není tedy nutné ihned hledat psychiatra, kterých je v naší republice také akutní nedostatek.
K prevenci před vznikem deprese či podpoře léčby se řadí fyzická aktivita. Vhodný je pravidelný pohyb delší než 30 minut alespoň třikrát týdně. Zásadní je i správný spánkový režim. Spát bychom měli v noci, přes den bychom si měli dát maximálně jednoho dvacetiminutového „šlofíčka“. Nezapomínejme, že postel je určena jen ke spánku. Čtení či odpočinek bychom měli provádět na jiném místě. Tím mozku říkáme „tady jen spím“, a tak můžeme zabránit problémům se spánkem. Vhodné je se stýkat s rodinou či přáteli, i když to je v takových stavech často velice únavné. Proto doporučuju jim svěřit svůj problém a nechat si pomoct. V neposlední řadě bychom měli myslet na zdravý jídelníček a vyhýbat se kouření či alkoholu.
Často se zapomíná na blízké pacientů. Každý, kdo se stará o osobu s duševní chorobou, je v mých očích hrdina a vím, že tito lidé bývají mnohdy nedoceněni. Pokud chcete nabídnout pomoc osobě trpící depresí, je vhodné se vyvarovat některým vyjádřením. Není vhodné problémy druhých zlehčovat nebo naopak být přehnaně optimističtí. Co je tedy žádoucí? Nabídnout druhému konkrétní pomoc a být tam pro něj (např.: „Sednu do auta a přijedu.“ „Můžeme si klidně hned zavolat.“). I když problémy pacienta můžeme vidět jinak, tak je důležité přijímat, že pro něj mohou být zásadní (např.: „To opravdu nezní dobře.“). Nezapomínat druhému projevovat podporu a lásku.
Kam se obrátit?
Závěrem bych ráda vyzdvihla několik projektů či organizací, na které se můžete obrátit v případě problémů. V případě pocitu bezvýchodné krizové situace můžete využít bezplatné nepřetržité Linky důvěry (608 902 410). Dále může pomoci i aplikace Nepanikař, která se zaměřuje na depresi, úzkost, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a poruchy příjmu potravy (aplikace je zdarma ke stažení). Nápomocný může být i web opatruj.se, kde naleznete různé tipy a odkazy. Kde najít pomoc (psychiatr, terapeut, podpůrná centra) naleznete na webu nevypustdusi.cz. Mnohé pojišťovny zpětně hradí pacientům psychoterapeutickou péči, nebojte se tedy informovat u své pojišťovny, co vám nabízí a kde najít terapeuta ve svém okolí, který s pojišťovnou spolupracuje.
